Halové jevy jsou meteorologické optické úkazy, které se objevují na obloze kolem zdrojů světla (Měsíc, Slunce, další světelné objekty) podobě různě barevných kruhů, oblouků a skvrn. Pro jejich vznik je nutná přítomnost ledových krystalů v atmosféře. Na těchto krystalech dochází k lomu a odrazům světla. Tento lom světla způsobuje halové jevy. Ledové krystaly se vyskytují v oblacích vysoké oblačnosti (cirrus, cirrostratus) ve výškách kolem 5-7 km, nebo při přiznivých podmínkách (vysoká vlhkost, velmi nízká teplota) i v přízemní vrstvě. Ledových krystalů je celá řada, nejčastejší jsou šestiboké destičky a sloupky. Halových jevů existuje celá řada. Některé jsou časté, jiné se objeví jen velmi zřídka a jiné je možné spatřit pouze za extrémně dobrých podmínek na ledových krystalech v přízemní vrstvě atmosféry. Nejčastěji se objevuje malé halo (světelný kruh o poloměru 22° kolem zdroje světla) mezi další časté jevy patří parhelia (vedlejší slunce), což jsou barevné body po levé a pravé straně slunce ležící na malém halu.
21.6.2005 - Velmi jasný cirkumzenitální oblouk pozorovatelný těsně před západem Slunce
14.5.2005 - Pěkný, barevný cirkumzenitální oblouk pozorovaný při poměrně velké výšce Slunce.